Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Ředitelkou nadace Kellnerových se stala Tereza Bůžková

Výkonnou ředitelkou nadace The Kellner Family Foundation se stala Tereza Bůžková, která dříve působila v poradenské společnosti Deloitte a na velvyslanectví Velké Británie. Bůžková bude zodpovědná za řízení a rozvoj filantropických programů. Pozice výkonné ředitelky byla podle nadace nově vytvořena.

Ředitelkou nadace Kellnerových se stala Tereza Bůžková
Tereza Bůžková | foto The Kellner Family Foundation

Rodina Kellnerových ovládá investiční skupinu PPF. Její nadace se dlouhodobě soustřeďuje především na podporu vzdělávání českých učitelů, žáků a studentů. „Je to oblast, ve které vidím velký smysl. Chtěla bych nejen navázat na to dobré, co v nadaci vzniklo, ale zároveň přicházet s nápady, které mohou postupně rozšířit její působnost,“ uvedla Bůžková.

Bůžková vystudovala ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působila ve společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) a poté na manažerských pozicích v Deloittu. Poslední dva roky vedla tým, který na velvyslanectví Velké Británie v ČR zodpovídal za rozvoj exportních příležitostí pro britské firmy v Česku.

Nadace The Kellner Family Foundation funguje od roku 2009. Založili ji Renáta a Petr Kellnerovi s cílem dlouhodobě podporovat vzdělanost v České republice. Kellnerová je předsedkyní správní rady nadace. V roce 2022 nadace rozdělila dary ve výši 159 milionů korun, v předchozích letech to bylo kolem devadesáti milionů korun. Hlavními příjemci podpory byly veřejné základní školy zapojené do projektu Pomáháme školám k úspěchu, gymnazisté ze školy Open Gate a čeští studenti převážně zahraničních univerzit.

Nejbohatší Čech Petr Kellner byl až do své smrti v roce 2021 majoritním vlastníkem PPF Group. Ta investuje do mnoha odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Působí v 25 zemích na třech kontinentech – v Evropě, Asii a Severní Americe.